Journalterapie.cz - Pondělní klidová paralýza

Milá čtenářko,

možná to teď nebude e-mail úplně pro tebe a nebo ano? 

Je pondělí. Víkend byl celkem náročný. Jak já bych brala nudu a šeď. Při péči o děti nikdy nevíme, co se vyvrbí. Jednou je to úraz, příště nemoc a jindy si vzpomenou, že nutně teď hned potřebují opravit dveře a skříň a potřebují u toho přestěhovat půlku pokoje. V neděli odpoledne. Zvládli u toho odlepit obložky od zdi, zlikvidovat vodící lištu na posuvné dveře. Pokapat koberec Mamutem. Zhádat se u toho jak koně a nám naplánovat práci, o kterou jsme vůbec nestáli. Kdo by to chtěl řešit v neděli odpoledne v paneláku? Autistům neporučíš, ani nedomluvíš. A my máme dva.



Kromě tohoto jsem ještě zvládla udělat technický nákres nerez toalety pro kočky, kterou si může vyrobit v rámci praxe. Syn se učí na klempíře, ale nechápe, jak se to dělá a manžel na to nemá nervy. Takže to s ním od prváku dělám já. Řeknu vám, že mi u toho mozek vždy vaří. No, a o opravě monterek jsem psala včera.

Prý klidná neděle. Už dávno jsem odhlásila jsem všechny programy, kde mi doporučovali udělat si neděli pro sebe... Jsem ráda, když si pro sebe udělám chvíli u filmu, ale o tom budu psát zas někdy jindy.

Po takovém víkendu mám chuť se někde zavřít a nevylézat. A ono se musí v pondělí pracovat. Manžel s oblibou říká, že má KOPR. Ku*evský Odpor k PRáci. Já říkám, že mám klidovou paralýzu. Mozek prostě potřebuje využít těch pár hodin, kdy jsou kluci ve škole a je v bytě klid, ticho a nikdo nic nechce. 

V tu chvíli si beru papír a napíšu si vše, co mám v plánu na ten den. Jedu na autopilota. Ať je to jednoduché a splnitelné.

Vložím si do toho cílené pauzy pro sebe, kdy jen tak popocházím bytem a když se mi chce, tak hodím prádlo do pračky. Když nechce, uvařím si čaj, nebo si pustím svou oblíbenou písničku. Ale ten čas si plně vědomě řídím já. Ne děti, ne práce, ne život... Jen já.

Podobně jsem to měla i v klasickém zaměstnání. Na pondělí jsem si neplánovala nic těžkého, protože vím, že to se mi nejhůře drží pozornost. Vím, že to někdy nejde. Ovšem mít svou vědomou chvilku jde.

A teď jedna otázka na tebe, budu moc ráda, když mi odpovíš:
Jak pracuješ se svou energií po náročném víkendu?

Ať je ti dnes v práci dobře. Udělej si svou vědomou pauzu. 

Míša

P.S. Vidíš ten nákres? Vždy tím překvapím samu sebe. Jestli je to špatně, mistr mu to opraví a já se zase poučím. 

Pokud se mnou chceš něco zkusit, zapiš se do 7denní série 7 minut pro klid v hlavě. 7 dní ti budou chodit návody a tipy na čas pro sebe