AI ve světě ADHD

Jsem neurodivergentní a mám ADHD. Můj mozek prostě funguje trochu jinak. To už taky víte. .

 

Klidně napíšu text na knihu během pár odpolední. Zorganizuji akci pro dvě stě lidí, během vražedné doby. To jsou věci, které mě baví, takže mi jdou. Vydržím bez pauz celý den a nevnímám. To je můj hyperfocus.

 

Tam používám AI jen na opravu pravopisu a doladění. Nikdy nenechám AI generovat text první. Vždy si ho napíšu a nechám ho, aby mi dal zpětnou vazbu a návrhy ke zlepšení.

Potom jsou věci do kterých se musím kopat. Ano, i já... Někdy hodně kopat. Nebaví mě... Nebo mi přijdou jako velký cíl. Ať žije prokrastinace.

 

Například prodejní texty. Jasně, měla bych se nějak prodat, ale nechci být obchoďák. A tak mám v AI udělaného asistenta jako kouče. Takový hybrid mezi mými oblíbenými třemi. Opět AI nedělá práci za mě, ale učí mě ji dělat. Potom je můj mozek dostatečně stimulovaný, aby udržel pozornost.

 

Pro poruchu pozornosti se někdy ztratím v tom, co jsem začala. Nebo se u toho prostě neudržím pozorností. Je to pro mě prostě opruz, núúúdááá. Nebo jsem přestimulovaná. "Jé, vrabec" na parapetu uprostřed vysílání a já to řekla nahlas. Mám to od základky. Rodiče by mohli vyprávět, mí učitelé též. To je můj hypofocus.

S obojím jsem se učila pracovat. Nebyla jsem diagnostikovaná jako dítě, ale s našimi dětmi, to bylo zpětně jasné. Učila jsem se hledat si metody, struktury práce i režimy fungování, abych mohla být výkonná a efektivní a při tom jsem někdy z nepozornosti dělala fakt hovadiny. Co dělala, někdy ještě dělám. Používám Journal terapii, koučinkové strategie, EFT tapping a další metody, které mi opravdu pomáhají a jsou pro mě podpora. AI je jedním z takových nástrojů.

 

O sobě toho moc nepíši. Spíše o našich dětech, nebo práci. Ale je na čase ukázat i tuto stránku. Být rodičem dětí se speciálními potřebami je výzva. Být rodičem, který má své potřeby a něčím prochází při výchově takových dětí je výzva na druhou. Díky tomu všemu, jsem tam kde jsem.

 

Často to byl zmatek v mé vlastní hlavě. Výčitky svědomí. Sebevědomí pod bodem mrazu. Vše jsem se snažila urvat za každou cenu.

Byla jsem ztracená, zahlcená, zmatená.

Trvalo než jsem na sebe začala být hodná, jako k ostatním.

Než jsem se začala respektovat, jako ostatní.

Než jsem se dokázala přijmout, jako jsem přijímala ostatní.

 

Dnes často překvapím samu sebe. Tak jako na obrázku. Možná se u toho i tak tvářím.

 

Všechno, co jsem použila a fungovalo, jsem dala do svého koučovacího programu Restart.

Ne proto, že bych potřebovala někoho napasovat na to své, ale proto, že vím i od dalších žen, že to je dobrý základ, proto jak si to srovnat a pracovat s tím.

 

Tak a teď vidíte, jak to dopadá, když AI nepoužiju.

Kdo dočte až do konce, dejte prosím like. Ať vím, jestli lidi vůbec ještě čtou delší texty.

 

Míša